Lidská sexualita je ještě složitější, než si myslíme. Nedávné výzkumy genetiků totiž ukazují, že si významnou část svého sexuálního potenciálu nosíme ve své genetické výbavě. Experti z Cambridge porovnávali lidský genom se statistikami prvního sexuálního zážitku. Zjistili, že podíl genetiky, respektive různých genetických struktur, má nečekaně vysoký vliv na to, kdy tato důležitá zkušenost nastane. 

Genetika se na věku prvního sexu podílí z 25 procent, zbylých 75 připadá na víru, rodinnou výchovu a různé sociální faktory.

Vědci byli schopni analyzovat i konkrétní genetické řetězce, které se na zvýšeném, nebo naopak sníženém věku prvního sexu podílejí. Zajímavé je, že některé tyto geny jsou zodpovědné i za jiné lidské aktivity. Tak například nositelé genu způsobujícího u mužů i žen zrzavé (ryšavé) vlasy mívají první sex statisticky později než zbytek populace. To stejné platí i u žen s pohání, u přijatých můžu se to ale neprojevuje. Celkem vědci identifikovali 38 genů, které mají vliv na dobu prvního sexuálního styku. Své hypotézy potom testovali na 380 000 lidech z celého světa; průměrný věk prvního sexuálního styku jim vyšel na 18 let, k narození prvního dítěte dochází statisticky ve věku 25 let.

Přestože jsou sociální a jiné vlivy mnohem důležitější, dá se podle autorů práce usuzovat, že některé geny mají vliv poměrně radikální. Asi nejsilnější vliv se podařilo prokázat u genetické varianty CADM2, což je gen, jenž kontroluje propojení mozkových buněk a mozkovou aktivitu. Má vliv na riskantnější chování, a tedy také na věk prvního pohlavního styku. Podle vědců se díky tomuto genu snižuje vnímání rizika, což vede k tomu, že si lidé s touto genetickou variantou tolik nepřipouštějí možné důsledky svého chování. 

V důsledku toho se takoví lidé rychleji vrhají do sexuálních dobrodružství, začínají se souložením dříve a také mívají větší počet sexuálních partnerů.